Znalec postupuje podle zák.č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, přičemž cena, kterou určí ve znaleckém posudku, by měla být určena jako cena obvyklá ve smyslu § 2 odst. 1 tohoto zákona. Určení ceny nemá za cíl zjištění tržní, obecné či jinak stanovené ceny nemovité věci, ale je pouze podkladem pro stanovení nejnižšího podání. To, jakou má nemovitá věc hodnotu, za níž může být skutečně prodána, se ukáže teprve v dražbě.

Znalec při zpracování znaleckého posudku (a to i bez součinnosti s povinným) si je povinen obstarat z příslušného katastrálního úřadu:

• nabývací titul – uvedený v oddíle E předmětného listu vlastnictví povinného,
• snímek katastrální mapy, pokud si jej sám neobstaral z dálkového přístupu do katastru nemovitostí,
• zástavní smlouvu, pokud na oceňované nemovité věci vázne zástavní právo – uvedena v oddíle C předmětného listu vlastnictví povinného.

Údaje vyplývající z nabývacího titulu a zástavní smlouvy znalec zohlední při stanovení ceny obvyklé ve svém znaleckém posudku. Stanovení ceny obvyklé znalec též podloží uvedením konkrétních srovnávaných nemovitých věcí, z jejichž cen vycházel (včetně jejich popisu), aby byly vyvráceny případné námitky povinného o podhodnocení ceny oceňované nemovité věci.

Znalec ve svém znaleckém posudku:

• ocení nemovitou věc,
• její příslušenství, a
• určí věcná břemena, výměnky, nájemní práva, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, a
• u každého nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni uvede, zda považuje nájemné či pachtovné, případně poměrnou část výnosu z věci přiměřené nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo zda považuje věcné břemeno či výměnek přiměřený výhodě oprávněného a zda tato zjištěná nájemní či pachtovní práva, výměnky nebo práva odpovídající věcnému břemeni výrazně neomezují prodat nemovitou věc v dražbě. Svá tvrzení náležitě odůvodní.

Znalec se pokusí provést prohlídku nemovité věci. O době prohlídky informuje povinného. Nepodaří-li se znalci provést prohlídku nemovité věci, zanechá povinnému v místě ocenění výzvu a ocení nemovitou věc podle dostupných písemných dokladů, které od soudního exekutora obdržel, a pomocí podkladů, které získal sám. Znalec ve znaleckém posudku uvede, zda mu prohlídka ze strany povinného či třetích osob byla umožněna či nikoliv. Pokud povinný neumožní prohlídku nemovité věci a nelze-li bez ohledání cenu určit, vyrozumí znalec o této skutečnosti soudního exekutora, který si zjedná do nemovité věci povinného přístup.

Znalec je povinen pro zpracování znaleckého posudku dodržet lhůtu 30 dnů od doručení usnesení o přizvání znalce. Znalec zašle zpracovaný znalecký posudek:

• v listinné podobě ve dvou vyhotoveních na adresu sídla úřadu,
• v elektronické podobě včetně fotodokumentace na e-mailovou adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Znalec dále zašle vyúčtování, které musí obsahovat následující údaje:

• název objednatele: JUDr. Miloslav Zwiefelhofer, soudní exekutor, se sídlem Ringhofferova 115/1, 155 21 Praha 5 – Zličín,
• uvedení IČ: 720 65 699, DIČ: CZ7912311979,
• spisovou značku (vždy uvedena v pravém horním rohu usnesení o přizvání znalce, začínající 144 EX …/…),
• číslo účtu, kam požaduje znalec zaslat finanční prostředky za zpracovaný znalecký posudek,
• datum vystavení vyúčtování,
• podrobný rozpis znalečného, který bude obsahovat výše odměny znalce a náhrady nákladů, které byly účelně vynaloženy v souvislosti se znaleckým posudkem. Odměňování znalců je zásadně upraveno v zákoně č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech; podrobnější úpravu obsahuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném.

Soudní exekutor rozhodne o odměně znalce a o náhradě vzniklých nákladů bez průtahů po podaném vyúčtování – bude tedy vydáno usnesení o znalečném, které bude doručeno mimo jiné i znalci. Po právní moci tohoto rozhodnutí soudní exekutor přiznanou odměnu a náhradu nákladů neprodleně znalci vyplatí.