Dražební jednání u nemovitých věcí nařizuje soudní exekutor usnesením o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláškou), ve kterém mimo jiné určí výslednou cenu dražené nemovité věci, nejnižší podání a výši a způsob úhrady dražební jistoty, popř. sdělí, že zaplacení jistoty se nevyžaduje.

Účastníkem dražby (dražitelem) může být jak fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, tak právnická osoba jednající statutárním orgánem, která složila dražební jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že zaplacení jistoty se nevyžaduje. Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, soudní exekutoři, zaměstnanci soudů a soudních exekutorů, povinný, manžel povinného, vydražitel, který zmařil předchozí dražbu, a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis. Dražitel je povinen prokázat se platným průkazem totožnosti, v případě obchodních společností i výpisem z obchodního rejstříku ne starším tří měsíců (originálem či ověřenou kopií) a v případě zastoupení i plnou mocí s úředně ověřenými podpisy. Dražitel se zapisuje do seznamu účastníků dražby a je mu přiděleno dražební číslo.

Dražební jednání řídí soudní exekutor (exekutorský kandidát). Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení dražené nemovité věci z exekuce, soudní exekutor dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě. Po zahájení dražebního jednání soudní exekutor (exekutorský kandidát) nejprve rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo či výhrada zpětné koupě, a oznámí, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovitosti váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a OSŘ. Pokud dražební jednání není odročeno k rozhodnutí podle § 336a OSŘ, tak soudní exekutor (exekutorský kandidát) vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání s tím, že určí výši příhozu. Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání. Podání činí dražitelé zvednutím dražebního čísla a vyslovením nabízené částky. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soudní exekutor (exekutorský kandidát) neudělí příklep.

Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soudní exekutor (exekutorský kandidát) příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Soudní exekutor stanoví v usnesení o příklepu lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci usnesení o příklepu a nesmí být delší než dva měsíce.Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci, tak soudní exekutor zároveň v usnesení o příklepu uloží povinnému, aby vydraženou nemovitou věc vyklidil do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později. V tomto usnesení soudní exekutor též poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 OSŘ s vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn.

Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určí soudní exekutor a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soudní exekutor nařídí další dražební jednání. Toto jednání nařídí soudní exekutor i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4 OSŘ, nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek. Uvedený vydražitel je povinen nahradit náklady, které soudnímu exekutorovi a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.

Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitou věc dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty k podávání návrhů na předražek. Byl-li však podán takový návrh, nemovitou věc lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku; o tom je vydražitel nebo předražitel povinen písemně vyrozumět soudního exekutora.

Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání. O nabytí vlastnického práva vyrozumí soudní exekutor příslušný katastrální úřad. Vydražitel nebo předražitel má povinnost do tří měsíců od zápisu v katastru nemovitostí podat daňové přiznání k dani z převodu nemovité věci a daň uhradit.

Právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek, nájemní nebo pachtovní právo, nejde-li věcné břemeno bydlení, výměnek, jehož součástí je právo bydlení nebo nájem bytu, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudním exekutorem po zahájení dražebního jednání, zanikají dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel jejím vlastníkem.

Výhrada zpětné koupě a předkupní právo k vydražené nemovité věci zaniká dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel jejím vlastníkem, s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupního práva vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonného předkupního práva.

Výhrada zpětného prodeje, zákazu zcizení nebo zatížení, výhrada lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, budoucí zástavní právo a budoucí výměnek, zanikají dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel jejím vlastníkem.

Zemědělský pacht neuvedený v dražební vyhlášce nebo neoznámený soudním exekutorem po zahájení dražebního jednání zaniká koncem pachtovního roku.

Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovité věci, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu plody a užitky a nahradit újmu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitou věcí a jejím příslušenstvím.

Zpeněžením nemovitosti zanikají v rozsahu týkajícím se zpeněžené nemovitosti účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů prodejem nemovitých věcí jiných soudních exekutorů, které měly pozdější pořadí než exekuční příkaz soudního exekutora, u kterého byla nemovitá věc vydražena. Tyto nařízení výkonů rozhodnutí či exekuční příkazy k prodeji nemovitých věcí proti vydražiteli nebo předražiteli nepůsobí.

Rozvrhové jednání provede soudní exekutor (exekutorský kandidát) pouze v případě, pokud o jeho nařízení požádá alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný anebo správce daně. Soudní exekutor, který dražbu provedl, vydá rozvrhové usnesení. V den nabytí právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovité věci; ustanovení § 336l odst. 4 OSŘ tím není dotčeno. Soudní exekutor zajišťuje výmaz těchto zástavních práv z katastru nemovitostí.

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soudní exekutor (exekutorský kandidát) dražební jednání skončí.

Tomu, kdo by rušil pořádek při dražebním jednání nebo se urážlivě choval, může být uložena pořádková pokuta do výše 50 000 Kč, pro hrubé porušení pořádku může být soudním exekutorem (exekutorským kandidátem či koncipientem) vykázán z místa konání dražby.